EKG

EKG – elektrokardiografie, „natáčení srdce“ – je základní vyšetřovací metoda v kardiologii. Pomocí křivky zobrazuje elektrickou aktivitu srdce. EKG se nejčastěji využívá k diagnostice bolestí na hrudi, dušnosti, závratí a pocitů bušení srdce. Kromě toho může odhalit zvětšení jednotlivých srdečních oddílů.

K čemu je?

Záznam elektrické aktivity srdce ukáže:

• odchylky od pravidelného rytmu,
• poruchy tvorby nebo převodu vzruchu v srdečním svalu,
• nedostatečnou výživu jednotlivých částí srdce (ischemii),
• starší poškození srdečního svalu,
• lokalizaci postižení a jeho rozsah.

EKG jednoduchým a nebolestivým způsobem monitoruje činnost srdce a včas upozorní na všechny odchylky. Díky tomu se můžete začít včas léčit a snižujete riziko náhlé smrti při srdečním selhání.

Jaký je princip?

Srdeční sval obsahuje zvláštní buňky, které vytváří podněty k jeho smršťování. Tyto buňky – převodní systém srdeční – vedou vzruchy do všech srdečních oddílů. Podrážděním dochází v jednotlivých buňkách ke změně elektrického napětí. Vznikají elektrické proudy, které se šíří všemi směry do okolí. Vaše tělo tyto proudy dobře vede, a proto je možné je registrovat i na jeho povrchu. Elektrody převádějí elektrickou aktivitu k přístroji, který ji zesílí a převede na křivku.

Jak to probíhá?

Při vyšetření leží pacient na lůžku na zádech s obnaženou horní polovinou těla a kotníky. Sestra připevní na určená místa snímací elektrody. Na zápěstí a kotníky dostane pacient tzv. končetinové elektrody. Každá z nich má svoji barvu (červenou, žlutou, zelenou a černou). Další elektrody jsou pomocí přísavek připevněny na hrudník. K zajištění lepší vodivosti je možné potřítpokožku vodou nebo speciálním gelem.

Po připevnění elektrod začíná vlastní měření. Je důležité, abyste zůstali v úplném klidu, nehýbali se a nemluvili. Z přístroje začne vyjíždět papír se záznamem vaší srdeční aktivity. Vyšetření je absolutně nebolestivé. Přístroj při něm pouze snímá vlastní elektrickou aktivitu srdce, aniž by přitom do vašeho organizmu vysílal jakoukoli energii. Obavy z bolestivých „elektrických šoků“ proto nejsou na místě.

Vyšetření trvá jen několik sekund. Po skončení záznamu vám sestra sejme elektrody a vy se můžete zase obléct.

Co to řekne/ukáže?

Výstup vyšetření má podobu EKG křivky. Zjištěnou elektrickou aktivitu z jednotlivých svodů zakreslí přístroj na záznamový papír. Křivky jsou označeny podle příslušných elektrod (I, II, III, aVR, aVL, aVF, V1, V2, V3, V4, V5, V6). Každá informuje o určité části srdce. Ze změn fyziologické křivky může lékař usuzovat na charakter i místo postižení. Nejdříve si všímá srdeční frekvence a pravidelnosti rytmu. Poté hodnotí výšku, tvar a umístění jednotlivých vln křivky. Poruchy rytmu se projeví nepravidelnými vlnami. Ischemie srdečního svalu nebo infarkt vyvolá změnu tvaru křivky. Svůj charakteristický obraz mají i další změny (přetížení srdce, zvětšení srdečních oddílů apod.).

Kde se vyšetřuje?

Vyšetření je široce dostupné. Elektrokardiografem jsou vybavena všechna zdravotní střediska i některé jednotlivé ordinace praktických lékařů. EKG je základní součástí každého interního vyšetření.

Jak se připravit?

Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. Informujte lékaře o všech lécích, které užíváte. Některé z nich mohou působit na srdce a ovlivnit výsledek vašeho vyšetření. EKG vyšetření vás nijak neomezuje. Po jeho skončení můžete obvykle odejít a věnovat se libovolné činnosti.


 

ECHO

ECHO – echokardiografie – je ultrazvukové vyšetření srdce. Patří mezi základní vyšetřovací metody v kardiologii. Používá ve všech případech, kdy je potřeba zobrazit srdce v pohybu, ověřit jeho schopnost pumpovat krev, změřit jeho rozměry nebo ověřit stav chlopní.

K čemu je?

Ultrazvukové vyšetření srdce ukáže:

• velikost srdečních oddílů,
• pohyblivost srdce,
• tloušťku stěny,
• srdeční chlopně.

Ultrazvukové vlny dokážou bez bolesti a jediné kapky krve vytvořit „řez“ srdcem. Umožní lékaři nahlédnout do všech srdečních oddílů a vyšetřit např. následky po infarktu, podezření na zvětšení (hypertrofii) srdce, zánět srdeční nitroblány (endokardu), nedomykavost chlopní, vrozenou odchylku apod.

Jak to probíhá?

Při vyšetření leží pacient na lůžku na zádech nebo na boku s obnaženou horní polovinou těla. Nejdříve ucítíte chladivý gel a potom krouživé pohyby a jemný tlak sondy na hrudníku. Stačí, abyste klidně leželi. Po ustálení obrazu lékař natáčí sondu tak, aby získal co nejlepší přehled o vyšetřované oblasti. Někdy vás může vyzvat, abyste na krátko zadrželi dech. Při vyšetřování můžete někdy z přístroje slyšet pulzování svého srdce. Vyšetření trvá asi 10 minut. Po jeho skončení dostanete ubrousek na otření gelu a můžete se opět obléct.

Vedle popsaného vyšetření přes hrudník (tzv. transtorakální echokardiografie) lze vyšetření provést přes jícen (tzv. jícnová – transezofageální – echokardiografie). Při něm je speciální vyšetřovací sonda zavedena pacientovi do jícnu, a snímá tak obraz srdce přímo zevnitř těla. Díky tomu lze dokonaleji zobrazit srdeční chlopně.

Co to řekne/ukáže?

Struktury uvnitř srdce (stěny, přepážky, chlopně) mají různou echogenitu. To znamená, že odlišně odrážejí ultrazvukové vlny. Díky tomu se na obrazovce zobrazí jejich hranice i struktura. Ultrazvukové zobrazení srdce se kombinuje se zobrazením rychlosti proudu krve. Lékař z obrazu získává přehled o síle srdečních stěn, o velikosti síní a komor, o průměru chlopní a velkých cév. Vyšetření srdce v akci ho informuje o pohyblivosti jeho jednotlivých částí, schopnosti srdečního svalu relaxovat, stahovat se a vypuzovat krev, o funkci chlopní, o rychlosti a množství protékající krve a tvorbě vírů v srdečních dutinách.

Kde se vyšetřuje?

Ultrazvukové vyšetření srdce provádějí specializované kardiologické ambulance nebo oddělení zobrazovacích metod v každé nemocnici.

Jak se připravit?

Vyšetření přes hrudník nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. Můžete jíst i pít bez jakýchkoli omezení. Na vyšetření přes jícen je třeba být nalačno. Samotné vyšetření bývá dobře snášeno, někteří jej však mohou vnímat nepříjemně kvůli pocitu dávení.

Výsledek vyšetření vidí vyšetřující lékař již v jeho průběhu na obrazovce přístroje. Vyšetření vás nijak neomezuje. Po jeho skončení můžete odejít a věnovat se libovolné činnosti.

SKG

SKG - selektivní koronarografie - je kontrastní rentgenologické vyšetření věnčitých (koronárních) tepen, zásobujících srdce. Používá se při podezření na zúžení nebo uzávěr věnčitých tepen. Hlavním důvodem vyšetření je ischemická choroba srdeční (námahové bolesti na hrudi, infarkt myokardu).

K čemu je?

Koronarografie ukáže:

• průběh a průsvit věnčitých tepen,
• lokalizaci zúžení nebo uzávěru,
• počet a umístění postižených tepen,
• významnost zúžení.

Výsledek vyšetření umožní naplánovat další léčebný postup. Pro zprůchodnění ucpaných tepen a znovuobnovení dostatečného zásobení srdce se rozhoduje mezi chirurgickým zákrokem (koronární by-pass), katetrizačním zprůchodněním (angioplastika) a farmakologickou léčbou (rozpuštění sraženiny, stabilizace aterosklerotického plátu). Včasným odhalením kritického zúžení věnčitých tepen a zahájením příslušné léčby může koronarografie zachránit život. Provádí se i před každým plánovaným chirurgickým výkonem na srdci a jeho cévách.

Jak to probíhá?

Při vyšetření leží pacient na lůžku na zádech pod pohyblivým ramenem rentgenu. Na hrudník jsou mu připevněny elektrody pro snímání EKG. Na prst dostane klip sledující nasycení krve kyslíkem. Do žíly na paži dostane kanylu, která umožní případné podání léků nebo infuzi. Vlastní vyšetření začíná přípravou místa vstupu pro katétr (nejčastěji tříslo, ale někdy i paže nebo předloktí) a aplikací malého množství místně znecitlivující látky. Potom lékař pomocí zvláštní jehly napíchne příslušnou tepnu a vsune do ní katétr. Proti krevnímu proudu jej posunuje až k odstupu věnčitých tepen z aorty a aplikuje kontrastní látku. Aktuální pozici katétru a stav tepen kontroluje pomocí rentgenu.

Vyšetření není bolestivé. Díky místnímu znecitlivění se nemusíte bát ani bolesti při napichování tepny. Aplikace kontrastní látky může vyvolat pocit tepla. Stačí jen klidně ležet a na vyzvání občas zadržet dech. Celé vyšetření i s přípravou trvá 30 až 60 minut.

Co to řekne/ukáže?

Normální věnčité tepny nejeví známky zúžení. Na snímku se zobrazí jako plné tmavé čáry. Při pokročilé ateroskleróze může dojít k jejich zúžení nebo úplnému uzávěru. Projeví se to ztenčením obrazu tepny nebo úplným přerušením postupu kontrastní látky za uzávěr.

Kde se vyšetřuje?

Koronarografie se provádí na specializovaných kardiologických odděleních velkých nemocnic. K jejímu provedení je nutný speciálně vybavený angiografický sál (angiolinka).

Jak se připravit?

Koronarografie patří mezi invazivní zákroky. Zasahuje do těla a je spojena s určitými riziky. Proto se obvykle provádí za krátkodobé hospitalizace. Na vyšetření půjdete nalačno. Katétr se do těla zavádí nejčastěji stehenní (nebo vřetenní) tepnou. Pro lepší přístupnost vám sestra nebo sanitář vyholí tříslo (nebo předloktí). Vyšetření se provádí pomocí kontrastní látky podávané do tepny. Její podání může v některých případech vyvolat alergickou reakci. Informujte lékaře, pokud jste podobnou komplikaci už někdy v minulosti zažili.

Po výkonu musíte přísně dodržovat minimálně šestihodinový klid na lůžku. Místo vpichu v třísle budete mít pevně zavázané a zatížené pytlíkem naplněným pískem. Můžete vykonávat jen mírné pohyby na posteli. V žádném případě nesmíte vstávat a chodit (ani na toaletu)! Po 24 hodinách od vyšetření již můžete klidně vstát a chodit. V případě vyšetření skrze vřetenní tepnu je režim volnější.

 

CT koronarografie

CT koronarografie využívá principu CT, počítačové nebo computerové tomografie, CTčka, lidově „tunelu“. Patří mezi rentgenologická vyšetření. Umožňuje snímat vyšetřovanou osobu rentgenovými paprsky z několika odlišných úhlů zároveň. Díky počítačovému vyhodnocení získaných informací vzniká výsledný obraz.

K čemu je?

CT koronarografie ukáže:

• anatomii srdce,
• průběh a průsvit věnčitých tepen,
• lokalizaci zúžení nebo uzávěru,
• počet a umístění postižených tepen.

Počítačová tomografie má velké rozlišení. Moderní přístroje umožňují díky speciálnímu softwaru vedle klasických řezů zobrazit i trojrozměrné modely srdce a jeho cév. To přispívá k lepší prostorové orientaci.

Jak to probíhá?

Při vyšetření leží pacient na lůžku na zádech na vyšetřovacím stole. Do žíly na paži dostane kanylu, která umožní podání kontrastní látky. Poté stůl zajede do prstence CT přístroje. V průběhu vyšetření stačí jen klidně ležet. CT vyšetření je naprosto nebolestivé. Trvá asi 20 minut.

Co to řekne/ukáže?

Pomocí CT je možné zhotovit obrazové řezy celého těla. CTkoronarografie je cílena na srdce. Klasické CT snímky vypadají jako série průřezů vyšetřovanou částí těla. Ukazují její jednotlivé roviny a v nich uložené orgány. CT koronarografie využívá speciálního softwaru umožňujícího připravit ze získaných dat trojrozměrný obraz srdce a věnčitých tepen.

Normální věnčité tepny nejeví známky zúžení. Při pokročilé ateroskleróze může dojít k jejich zúžení nebo úplnému uzávěru. Projeví se to ztenčením tepny nebo jejím úplným přerušením.

Kde se vyšetřuje?

Klasické CT vyšetření je dostupné v téměř každé okresní nemocnici. Programem pro CT koronarografii jsou vybavena specializovaná kardiologická pracoviště.

Jak se připravit?

V den vyšetření nesmíte nic jíst. Jinak vyšetření nevyžaduje zvláštní přípravu. CT koronarografie je vyšetření ambulantní, není k němu nutná hospitalizace. Výsledek vyšetření je znám po zpracování počítačem, obvykle následující den. K dispozici je na digitálním nosiči dat (CD nebo DVD).